SVĚDECTVÍ SESTRY LUCIE Z FATIMY, Antonio Socci
Po roce 2000 se u nás hodně šířily názory, že fatimské tajemství je záležitostí minulosti. („Bílý biskup“ nezemřel,
ale zásahem Panny Marie jeho zranění nebylo smrtelné: Sv. otec se uzdravil.) A vyzývalo se k oslavě vítězství
Panny Marie…
Poslední dobou se ozývají jiné názory a mnoho lidí se ptá: „Co vlastně řekla Panna Maria ve Fatimě?“
Podíváme se nejprve na jednu zprávu, která zřejmě ušla pozornosti světové veřejnosti i v r. 2000. V prosinci
1957 v atmosféře vzrůstající uzavřenosti vůči Fatimě (mj. nedošlo k zasvěcení Ruska) hovořila sestra Lucie
s paterem A. Fuentesem, postulátorem kauzy blahořečení fatimských pasáčků Hyacinty a Františka. P. Fuentes
říká:
Sestra Lucie vypadala smutná, bledá a přepadlá. Řekla mi: „Otče, Nejsvětější Panna je velmi smutná, protože
nikdo nevěnuje pozornost jejímu poselství, ani dobří, ani zlí. Dobří pokračují po své cestě, aniž by si všímali jejího
poselství. Zlí vidí, že Boží trest je prozatím nezasáhl, a tak pokračují po své cestě hříchu a nestarají se o poselství.
Ale (…) nebeský trest se blíží (…). Nemohu uvádět další detaily, protože jsou pod tajemstvím. Podle vůle
Nejsvětější Panny náleží pouze papeži a biskupovi Fatimy, aby je znali, ale oni tím nechtějí být ovlivněni. Je to
třetí část poselství Naší Paní, která zůstane utajena až do roku 1960.
Řekněte jim, otče, že Panna Maria řekla mnohokrát Františkovi, Hyacintě a mně, že mnohé národy zmizí
z povrchu země. Řekla, že Rusko bude zvoleným nástrojem Božím k potrestání celého světa, pokud dříve nedosáhneme
obrácení tohoto nešťastného národa.
Otče, ďábel je připraven začít rozhodující boj proti Svaté Panně. A ďábel ví, co nejvíc uráží Boha a co mu
v krátkém čase zajistí největší počet duší. Takže ďábel dělá vše pro to, aby získal nejlepší z duší zasvěcených
Bohu, protože ví, že tímto způsobem duše věřících, ponechané bez vedení, snáze padnou do jeho rukou. To, co
nejvíce uráží zvláště Neposkvrněné Srdce Panny Marie, je zkáza duší kněží a řeholníků. Ďábel ví, že každý řeholník
či kněz, který se zpronevěří svému vznešenému povolání, strhne s sebou do pekla mnoho duší.
Řekněte jim také, otče, že František a Hyacinta se obětovali, protože při všech zjeveních vypadala Nejsvětější
Panna jako velmi smutná. Nikdy se neusmála. Tento smutek, tato úzkost, kterou jsme na ní vnímali, pronikla naše
duše. Byla způsobena urážkami Boha a tresty, které za ně hrozí viníkům. A tak jsme my děti nevěděly, co máme
dělat, než jen se modlit a konat oběti. Další věc, která posvětila Františka a Hyacintu, bylo vidění pekla.
A proto, otče, není mým posláním ukazovat světu materiální trest, který ho určitě čeká, pokud se včas neobrátí
k modlitbě a pokání. Ne! Mým posláním je připomínat každému z nás nebezpečí ztráty nesmrtelné duše, pokud
budeme zatvrzele setrvávat v hříchu.
Otče, neočekávejme nějaký apel k pokání od Svatého otce, od našeho biskupa či od řeholních kongregací. Ne!
Náš Pán velmi často využil těchto prostředků a svět si jich vůbec nevšímal. A právě proto je nyní nezbytné, aby
každý z nás začal s duchovní obnovou sebe sama. Každý z nás má povinnost zachránit nejen sám sebe, ale také
všechny duše, které Bůh poslal na naši cestu.
Otče, Nejsvětější Panna mi výslovně neřekla, že jsme došli ke konci časů, ale jsou tři důvody, pro které v to věřím.
První důvod je ten, že řekla, že ďábel je připraven začít rozhodující boj proti Panně. A rozhodující boj je konečný
střet, z něhož jedna strana vyjde vítězná a druhá poražená. Musíme se rozhodnout již nyní, na které straně
budeme stát, zda s Bohem, nebo s ďáblem. Není jiná možnost. Druhý důvod je ten, že Ona nám řekla, že Bůh
se rozhodl dát světu poslední dva prostředky proti zlu, a to je růženec a úcta k Mariinu Neposkvrněnému Srdci.
To jsou dva poslední možné prostředky, což znamená, že už nebudou jiné. Třetí důvod je ten, že je v plánu Boží
prozřetelnosti, že Bůh předtím, než je nucen potrestat svět, snaží se ho napravit všemi možnými prostředky.
Nyní, když vidí, že svět nedbá na jeho poselství, tak nám nabízí, jak říkáme, ,s jistou bázní‘, jako poslední možnost
spásy intervenci své Nejsvětější Matky. Činí to ,s jistou bázní‘, protože nebude-li mít úspěch ani tato poslední
pomoc, nebudeme moci doufat v žádné odpuštění Nebes, protože budeme poskvrněni tím, co evangelium nazývá
hříchem proti Duchu Svatému. Nezapomínejme, že Ježíš Kristus je dobrý Syn, který nedovolí urážet a znevažovat
svou Nejsvětější Matku.
Dva prostředky, které jsou nám dány pro záchranu světa, jsou modlitba a oběť. Vidíte, otče, Nejsvětější Panna
nám chtěla dát v těchto posledních časech, ve kterých žijeme, novou schopnost k modlitbě svatého růžence. Ona
natolik zesílila svou pomoc, že nemůže být problém, ať jakkoli těžký, materiální, či zvláště duchovní, v životě
osobním každého z nás nebo v životě našich rodin, v životě rodin světa, náboženských komunit, či přímo v životě
národů, který by nemohl být vyřešen modlitbou svatého růžence. Svatým růžencem se zachráníme, posvětíme,
utěšíme Našeho Pána a dosáhneme spásy mnohých duší.“
(Uveřejněno 22. června 1959 v portugalském deníku A Voz.)