Drazí bratři a sestry,
dnes bych chtěl promluvit o kráse katolické církve a její tradici. Křesťanství má bohatou historii, a katolická církev je jedním z hlavních nositelů této tradice. Její kořeny sahají až k samotným apoštolům, kteří přijali poslání od samotného Ježíše Krista.
Katolická církev je tělem Kristovým, kterému Byl přislíben Duch svatý, aby ho vedl a posiloval ve víře. Tato síla víry se projevuje v mučednících a svatých, kteří svým životem ukazují absolutní oddanost Bohu a jeho Duchu svatému. Jejich víra je tak silná, že jsou ochotni položit svůj život za Boží věc. Ti, kteří přejali tuto tradici víry, jsou pozváni k tomu, aby ji nesli dál a byli svědky Ježíšova kříže a vzkříšení.
Apoštolská posloupnost je klenotem katolické církve. Je to zajištění, že každý katolický kněz má dosažitelnou a legitimní autoritu k vykonávání svátostí. Tato posloupnost spojuje dnešní kněze s apoštoly a Ježíšem Kristem samotným. Je to jako pevný most mezi minulostí a přítomností, který nám umožňuje …More

Log into Facebook | Facebook
Autor: Don Minutella
MIMOŘÁDNÁ MISE
Snažit se přepočítat první zápas, právě dokončený, v Německu, není snadný. Krásné, intenzivní, s věřícími, kteří přišli konkrétně z Francie, Španělska a Švýcarska.
Každý je motivován otočit se zády k falešnému kostelu v Bergoglianě, zatímco v Itálii svatá mammasantissima unacum trvá na tom, že zůstane v tomto falešném kostele.
Modlete se, zamyslete se, sdílejte.
Všechno je nezapomenutelné.
A dál s Marií. Zítra v Norimberku.

Právě v křehkosti totiž objevujeme, jak moc se o nás Bůh stará. Dnešní evangelium říká, že Ježíš je velmi vlídný k maličkým: "vzal je do náruče, požehnal jim a vložil na ně ruce" (v. 16). Rozpory, situace, které odhalují naši křehkost, jsou příležitostí, privilegovanou příležitostí k zakoušení jeho lásky. Ti, kdo se vytrvale modlí, to dobře vědí: ve chvílích temnoty nebo osamění se Boží něha vůči nám stává - takříkajíc - ještě přítomnější. Když jsme malí, cítíme Boží něhu ještě více. Tato něha nám dává pokoj, tato něha nás nechává růst, protože Bůh k nám přistupuje svým vlastním způsobem, který je blízkostí, soucitem a vlídností. A když se cítíme nepatrní, tedy malí, ať už z jakéhokoli důvodu, Pán se k nám přibližuje, cítíme ho blíže. Dává nám pokoj, dává nám růst. V modlitbě nás Pán přidržuje u sebe jako otec své dítě. Tak se stáváme velkými: ne v iluzorním předstírání vlastní soběstačnosti - to nikoho velkým neudělá -, ale v síle, která spočívá v tom, že veškerou naději vkládáme do …More

no, to je dobré, a jsme u toho: "jak poznáme, že plníme Boží vůli?" sv.Augustín řekl: (asi tak,prafr.): "Miluj a čiň, co chceš." Ale, slovo milovat a láska, je velmi zneužito, zvl, v dnešní době. Takže, jen pokud máme Lásku Všemohoucího Boha, Kristovu lásku, lásku Boží. Pokud jsme zakotveni v té pravé lásce, tak pak, tam užje svoboda, a cokoli činíme, jsme ve shodě s Boží vůli, a přitom svobodní. A v tomto, domnívám se, máme, křesťané, velmi mnoho mezer ve vzdělání. Je velmi málo kázání na: jak plnit Boží vůli, jak milovat čistou Boží láskou?

abadan,,,ty si génius lebo všetko čo niekto napíše je zle ,,nazvať niekoho švihnuta a nemocná je tvojím majstrovským dielom ktorý ti ukazal diabol......slušný človek sa takto nevyjadruje a nesúdí,,,chlapče,,,modlí sa lebo zrejme nevieš čo robíš